Brousit – první část příběhu
Jde muž kolem svého kamaráda, který je na zahradě a řeže dříví. Pozdraví a ptá se ho, jak to jde.
Soused odvětí, že vůbec, že má strašně tupou pilu a jde to strašně pomalu.
Muž se souseda zeptá, proč si ji nenabrousí.
Soused na to opáčí, že nemá čas na broušení pily, že to potřebuje do večera nařezat.
Známý příběh. Někdy má prostě smysl se zastavit a věnovat trochu času broušení.
Realizace změny
Tento poučný příběh již v nějaké podobě zná hodně lidí, přesto myšlenka v něm ukrytá neztrácí na významu. Opravdu se často snažíme něčeho dosáhnout, ale nevěnujeme potřebný čas přípravě nebo odpočinku. I odpočinek je trochu jiné broušení.
Můžeme si vzít k ruce další moudro, které říká „Pracujte chytře, ne těžce“.
Jak to celé souvisí s NoGames? Hodně. Jedna z věcí, na které si v konceptu NoGames zakládáme, je realizace. Je skvělé, když v sobě najdeme vnitřní sílu změnit svůj život, ale pokud zároveň neznáme nástroje, kterými tuto změnu dosáhnout, tak to nakonec nemá velký význam.
Já jsem si k tomuto příběhu dovolil doplnit druhou část, kterou si následně rozebereme.
Řezat – druhá část příběhu
Za týden jde soused, který nakonec přeci jen vše dořezal i s tupou pilou kolem našeho moudrého muže z prvního příběhu. A vidí ho, jak sedí vedle hromady dříví a brousí pilu.
Za týden opět o víkendu vidí soused muže, který zase sedí vedle hromady dříví a stále brousí.
Takto uběhne několik týdnů a sousedovi už to nedá a zeptá se, proč už nemá dřevo nařezané.
Ten na to odpoví, že pila není ještě dostatečně ostrá. Ale až bude, tak to bude mít nařezané raz-dva.
Ano, je potřeba brousit, ale je potřeba i řezat. Pokud budeme stále jen brousit, a ne i řezat, tak budeme mít sice perfektně nabroušenou pilu, ale bude nám to k ničemu.
Nemohu dokud
Zde se již dostáváme do opačného problému, který je však možná ještě častější. Jedná se o hru, kterou hrajeme sami na sebe. Hru, které v NoGames říkáme „Nemohu dokud“.
Nemohu začít běhat, dokud si nenašetřím na kvalitní běžeckou obuv. Nemohu se učit anglicky, dokud nenajdu tu správnou učebnici. Nemohu změnit zaměstnání, dokud mi nepřijde ta správná nabídka (jen tak, sama od sebe). Nemohu začít měnit svůj život, dokud nenajdu ten správný kurz, který mě to naučí.
Nemohu začít něco měnit, dokud nezvážím všechny možné varianty.
Je to hra, kterou paralyzujeme sami sebe a zároveň si alibizujeme své nekonání.
Krok do neznáma
Když budeme plánovat každou možnost, nikdy se k ničemu nedostaneme.
Je smysluplnější dosáhnout změny překonáním svých obav z neznáma, než analyzovat veškeré možné problémy a nedělat ji.
„Velké věci jsou dosaženy podstoupením velkých nebezpečí.“ To řekl perský král Xerxés.
Je spousta lidí, kteří stráví celý svůj život přemýšlením a přípravou na to, že jednoho dne něco udělají a ve skutečnosti neudělají nikdy nic.
Pokud chceme svůj život změnit nebo v něm něčeho dosáhnout, tak musíme nejdříve přijmout myšlenku, že budeme vstupovat do neznámých vod. Budeme riskovat a nikdo nám nedá záruku, že to dobře dopadne.
Odpovězte si na otázku. Chcete žít život, který se vám sice nelíbí, ale dává vám nějakou jistotu? Nebo chcete mít šanci dosáhnout něčeho lepšího i za cenu rizika selhání či těžkostí, které každá změna obnáší?
Pokud se rozhodnete pro první variantu, tak jste se rozhodli pro mizernou jistotu a vzdali jste se naděje.
Libor
O autorovi:
Libor Webster je Business Analytik. Mnoho let pracoval jako vedoucí analytických a vývojových týmů od nižšího managementu po top management a vedl analýzy projektů pro malé podniky i velké korporace a státní správu.
Nyní na volné noze nadále poskytuje služby v oblasti business analýz a konzultací pro široké spektrum společností.
Spolu se svou ženou Monikou jsou autoři a lektoři konceptu NoGames, který se prolíná do prakticky všech aspektů života od mezilidských vztahů, vyjednávání, prezentační dovednosti až po vedení lidí a soudní jednání.