Loni jsem nedokončil třídenní kurz NoGames, a tak jsem si ho dokončil v podobě online kurzu, který mi Libor s Monikou nabídli. Zatímco první kurz byl pro mě dost náročný, protože v něm byla spousta informací, které jsem nestihl zpracovat, tento druhý online kurz jsem si užil o to víc. Jelikož kurz probíhal po dobu jednoho měsíce, měl jsem spoustu času na ukládání informací, možnost pozorovat ve svém okolí různé druhy her a uvědomovat si je a také jsem měl možnost tyto poznatky a hry konzultovat s Liborem přímo na další hodině kurzu, kde byl pro to prostor. Také bylo zajímavé a poučné poslouchat i ostatní účastníky a jejich postřehy i jejich práci s ne-hraním v rodině, ve vztazích. Všichni jsme měli spoustu prostoru pro otázky a na nikoho se nezapomnělo. Bylo to fajn i díky Monice, která do tématu NoGames vnášela techniky a úhel pohledu z emočního čištění, kterými doplňovala a posouvala hranice NoGames k vyšší efektivnosti, k urychlení změn. I já si v jednu chvíli uvědomil, že jsme doma hráli hru na uraženého a díky zvědomění a několika aha-momentů už tuto hru hrát nebudu, protože to jde zvládnout i jinak a líp i bez her. Děkuji!
Na otázku z dotazníku „Co se ti obzvláště líbilo?“ odpověděl:
Volnost, pohodlí domova, dostatek času na zpracování informací, zpětné vazby, postřehy druhých a samozřejmě atention al cliente – Liborova i Moničina péče o klienta, o nás – řešení situací v průběhu kurzu a pohledy NoGames na naše vztahy v rodině i v práci.